Kdyby dělal od školy práci jako já a tam, kde já, tak už by musel vyhořet nejméně 20 krát :-).
Odpovědět1 2
Tak v 57 letech a s výplataou co pobíral bych to taky zabalil.
Odpovědět2 0
S takymi peniazmi co zarobil ta v praci drzi uz len workoholizmus a zavislost od pocitu dolezitosti. A to ho zda sa preslo.
Odpovědět1 0
Tak záleží na tom, jak se v nějaké firmě nastaví firemní kultura. Pokud se nastaví na rychlost jedna = totalita (třeba rychlost pět = úplná svoboda, rychlosti mezi tím jsou nějaké mezistupně), manažera sotva může motivovat něco jiného, než pocit důležitosti, pokud nepočítám cifru na výplatní pásce.
Odpovědět0 0
Spousta "managerů" právě motivuje cifra na výplatní pásce s benefity. Po nich potopa.
Odpovědět0 0
Tak já to samozřejmě vím. Je to velmi smutné, neboť se domnívám, že vhodní lidé na tyto pozice existují (čili jedinci, které zajímá více, než jen cifra na výplatní pásce), jen jim jaksi není dána ta možnost se na tu pozici dostat.
Odpovědět1 0
Teorii korporátních zm.dů a vohnoutů od blogera dfens-cz.com neznáte? S jeho praktickými příklady to považuji za slušný laický úvod do poruch osobnosti.
Odpovědět1 0
Ano, znám. Ale již jej delší dobu nečtu, časem jsem se s tím webem intelektuálně z různých důvodů rozešel. Ale považuji jej za záležitost s velkým významem na českém internetu.
Co se zm. a voh. týče, tak v této věci má názorová neshoda s tím webem spočívá např. v tom, že z jejich definice na tom webu až příliš vyplývá určitá samozřejmost jejich existence. Časem jsem došel k závěru, že drtivá většina lidí jsou v zásadě dobrými lidmi, jenom jaksi jedni snáze podlehnou svému okolí, druzí si pak spíše zachovají svou osobnost za jakýchkoliv podmínek. No a v tomto ohledu není nastaven systém (politický, ekonomický, ale i třeba v jednotlivých firmách) vůbec šťastně, což právě může způsobit, že se lidem mění povaha právě v něco takového, co bychom pak nazvali, že se z nich stávají ti zm. a voh.
Svou zásadní roli pochopitelně hraje i vzdělávací systém. Jak kvalitní chování můžeme čekat od lidí ve vzdělávacím systému, kde otázky morálky a etiky nejsou tématem základů vzdělaní, ale jen jakýmsi intelektuálním cvičením někde na vybraných fakultách VŠ?
Poruchy osobnosti jsou pak něco ještě mnohem více závažného - to je téma psychiatrie a psychologie, to bych do tohoto tématu raději netahal. I když je pravda, že po někom, koho bychom mohli nazvat, že je zm., může zůstat hodně škody, takže téma je to jistě zásadní a není dobré jej podceňovat.
Odpovědět1 0
Bez psychologie a psychiatrie je to jen parciální pohled. Primární jsou motivace a ty se podle poruchy osobnosti diametrálně liší. Poruchy osobností jsou mnohem běžnější než by si relativně normální člověk myslel. Alespoň v neextrémních formách se s nimi setkává každý. Vzdělávání, společnost, morálka, právní systém jsou až sekundární. I když ne nepodstatné. Názorně to bylo vidět po Sametu. Změnilo se prostředí, ale lidi zůstali v podstatě stejní. Jen mají větší škálu příležitostí se projevit. Pozitivně i negativně. Proto mají stále smysl pozitivní činnosti, protože si své adresáty nakonec najdou. Docela zajímavé postřehy má doktor Jan Hnízdil. Jako nakouknutí za zrcadlo je dokufilm Ryba smrdí od hlavy.
p.s.: taky mám na d-f ban za "názorový rozchod"
mimochodem: asi třetina lidí je ovlivnitelná a komformní s okolím. Což odpovídá až nepochopitelné podpoře vládní strany.
Odpovědět0 0
Obrovským problémem jsou široce oceňovaní "rychlí" manažeři. Přijde, vůbec neví co se tam dělá. Provede "katování kostů", neboli vyhází pár desítek procent zaměstnanců, stále aniž by tušil, co dělali nebo nedělali. Bleskově dosáhne ohromného vylepšení finančních ukazatelů (ušetří se na platech) a odchází jinam, dřív než se projeví závady v týmu, způsobené chybějícími lidmi, které vyházel. A nejhorší na tom je, že investoři jsou obcykle nadšení, jak fajn ušetřil, takže má plný šuplík skvělých doporučení. (A přitom firmu reálně přivede skoro k bankrotu. Přibližně jednu ročně)
Odpovědět0 0
Já třeba nesnáším lidi co jsou na nějaké pozici jen krátce a jdou dále. Ono se to v životopise super vyjímá,dělal jsem managera, od 1999-2000 tam a tam,pak managera 2000-2001 tam a tam,pak managera 2001-2002 tam a tam. Tak za zhruba rok človek teprve příjde na to která bije. Takže taková kvaška,co je někde zhruba rok,nemá ani tuchy jak to ve firmě funguje.
Odpovědět0 0